Současný občanský zákoník nabyl účinnosti už 1.1.2014, takže označení „nový“ nám už poněkud zastaralo. I tak je ale řada věcí, které občanský zákoník změnil oproti dřívější právní úpravě a na které si praxe dosud nezvykla a pokračuje nadále ve starých kolejích. Jedním z těchto případů, se kterým se setkáváme, je nabídka činěná oprávněnému v rámci předkupního práva.

Obecně předkupní právo představuje povinnost vlastníka pro případ, že by chtěl věc převést třetí osobě (nejčastěji kupní smlouvou), nabídnout tuto věc nejprve oprávněnému (předkupníkovi).

Veřejnost si poměrně rychle zvykla na některé změny u předkupního práva (např. na zrušení zákonného předkupního práva spoluvlastníků). Kde se však lze i dnes setkat s určitou setrvačností, bohužel v rozporu s novou právní úpravou, je způsob nabídky na využití předkupního práva. Podle dřívější právní úpravy osoba, která měla povinnost nabídnout věc oprávněnému v rámci předkupního práva, činila oprávněnému tuto nabídku před uzavřením kupní smlouvy se zájemcem. Vlastník tedy většinou měl nalezeného zájemce, s nímž si dohodl podmínky převodu, zejména výši kupní ceny, ale před uzavřením kupní smlouvy s touto osobou nabídl nejprve využití předkupního práva oprávněnému. Teprve v případě, že oprávněný nabídku nevyužil, uzavřel následně vlastník kupní smlouvu se svým zájemcem. K nabídce tak docházelo před samotným uzavřením kupní smlouvy.

Současná právní úprava je v tomto ohledu jiná. Podle ustanovení § 2147 odst. 1 občanského zákoníku se při nabídce vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené se zájemcem. Nabídku na využití předkupního práva je tak vůči oprávněnému nutno učinit až teprve v momentě, když dojde k uzavření kupní smlouvy se zájemcem, kterého si vlastník opatřil. Vlastník uzavírá se svým zájemcem kupní smlouvu, která obsahuje ujednání, které činí účinnost této smlouvy závislou na tom, jak se následně rozhodne oprávněný. Každopádně oprávněnému by měl nabídku v rámci předkupního práva učinit teprve ve chvíli, kdy má již uzavřenou kupní smlouvu se zájemcem. Obsahem nabídky je pak ohlášení obsahu uzavřené kupní smlouvy.

V praxi se však velice často setkáváme s tím, že nabídka se činí postaru před uzavřením kupní smlouvy nebo dokonce ještě před zajištěním zájemce o koupi, z pohledu účinné právní úpravy tedy předčasně. Je jistě možné oprávněného nezávazně předběžně oslovit před uzavřením kupní smlouvy se zájemcem, lze jej požádat, aby se oprávněný předkupního práva předem vzdal. Pokud by se však oprávněný výslovně předkupního práva předem nevzdal, nebyla by nabídka před uzavřením kupní smlouvy učiněna řádně. Je zde tak značné riziko, že by soud takovou nabídku posoudil jako neplatnou, což může mít dopad na celou transakci.