To je otázka, kterou si velice často kladou lidé v případě, kdy prodávají nebo kupují nemovitost. Pokud jste již nějakou nemovitost prodávali nebo kupovali, tak víte, že k převodu dochází na základě tzv. vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo tak není převedeno uzavřením kupní smlouvy nebo předáním nemovitosti, ale až na základě vkladového řízení, které počíná podáním návrhu na vklad spolu s kupní smlouvou příslušnému katastrálnímu úřadu a končí v ideálním případě většinou po třech až čtyřech týdnech vkladem vlastnického práva ve prospěch kupujícího do katastru.

Situace je tak komplikovanější a opatrnost je určitě na místě. Během řízení, které probíhá u katastrálního úřadu, se totiž může přihodit řada věcí. Tak např. katastrální úřad může kupní smlouvu odmítnout z formálních důvodů např. pro chybu v kupní smlouvě nebo v návrhu na vklad, kdy postačuje překlep v parcelním čísle pozemku. Pak je nutné vzít návrh na vklad zpět a celý proces opakovat. Rovněž se také může stát, že nemovitost bude v průběhu řízení zatížena nějakým závažným omezením jako je zástavní právo, věcné břemeno, zahájení exekuce apod., které mohou převod zcela zhatit nebo vystavit kupujícího nemalému riziku. Kupující by si měl tedy dávat pozor na to, aby prodávajícímu zaplatil až v případě, kdy bude jasné, že se kupující stane vlastníkem nemovitosti bez právních vad. Pro kupujícího je tak ideální, aby k úhradě kupní ceny došlo teprve tehdy, kdy bude kupující zapsán v katastru jako nový vlastník. Jenže na věc je potřeba se dívat i z druhé stránky… Prodávající by se totiž měl zase bát toho, že pokud se nejprve převede vlastnictví na kupujícího, zjistí se, že kupující peníze nemá nebo se je rozhodne nezaplatit. V takovém případě by prodávajícímu nezbývalo než se o nemovitosti soudit, což je záležitost klidně na několik let.

Z toho důvodu lze jen doporučit v případě převodu nemovitostí využít službu úschovy peněz a listin. V dnešní době se využívají nejčastěji úschovy advokátní či notářské, dále úschovy bankovní a rovněž obdobné služby nabízejí i realitní kanceláře. Principem úschovy je složení kupní ceny u schovatele na základě smlouvy o úschově, kdy schovateli vzniká povinnost tyto prostředky vyplatit až po splnění dohodnutých podmínek. V případě nemovitostí lze doporučit obecně takový postup, že prodávající a kupující uzavřou kupní smlouvu, smlouvu o úschově a podepíší příslušný návrh na vklad vlastnického práva do katastru. Návrh na vklad a kupní smlouva s ověřenými podpisy se ponechají v úschově schovatele. Jakmile kupující složí do úschovy kupní cenu, zajistí schovatel podání návrhu na vklad spolu s kupní smlouvou do katastru. Pokud katastrální úřad povolí vklad, tzn. zapíše kupujícího jako nového vlastníka nemovitosti do katastru, tak schovatel uvolní peníze prodávajícímu. Schovatel by měl přitom zkontrolovat nejenom, že kupující je vlastníkem všeho, co chtěl koupit, ale také že nemovitosti nejsou zatíženy žádnou právní vadou a že ohledně nich neprobíhá nějaké další řízení, které by k tomu mohlo vést.

Úschova tak má velikou výhodou pro obě strany: prodávající ví, že převod na kupujícího nebude zahájen dříve, než budou peníze složeny v úschově. Nemusí se tak bát, jestli kupující skutečně potřebným obnosem disponuje nebo ne. Oproti tomu kupující má zase jistotu, že prodávající dostane peníze teprve v případě, že kupující bude řádně zapsán do katastru. Samozřejmě účastníci kupní smlouvy si mohou sjednat nejrůznější podmínky, mohou se domluvit na uvolnění části peněz na základě podání návrhu na vklad, části po převodu na katastru, části po předání nemovitosti apod.

O tom jaký typ úschovy si vybrat a kolik za ně zaplatíte si můžete přečíst příště.