K problematice nabytí vlastnického práva od nevlastníka Nejvyšší soud opakovaně zaujal právní názor, že „V případě absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem nelze uplatnit princip nabytí vlastnického práva v dobré víře“ (srov. např. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 250/2009). Situace vyvolaná odstoupením od smlouvy o převodu nemovitostí, pro kterou přichází v úvahu uplatnění principu nabytí vlastnického práva v dobré víře, totiž není srovnatelná s nabytím věci od nevlastníka (srov. zejména NS ČR...
K limitům výkladu smlouvy s věcně právními účinky
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4517/2009, ze dne 26. 10. 2011: Jakkoli není vyloučeno, že i ve smlouvách, které mají věcně právní účinky, lze „určité nepřesnosti“ překlenout výkladem, není pochyb o tom, že výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo vskutku projeveno. Posoudil-li zde odvolací soud otázku (ne)určitosti a (ne)platnosti smluvního ujednání, přihlížeje přitom nejen k obsahu smlouvy (rozuměj listiny, na níž je právní úkon...
Pohled na vývoj judikatury týkající se rozhodčích doložek
Dne 11.5. 2011 přijal velký senát Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sjednocující právní názor, kterým staví najisto v poslední době velice často diskutovanou a také velice často soudy rozdílně řešenou otázku platnosti určitého typu rozhodčích doložek, které zakládají pravomoc rozhodce (či senátu ) ad hoc, který má být určen ze seznamu rozhodců či podle pravidel vydaných soukromou obchodní společností, jež pro rozhodce ad hoc zajišťuje administrativně technické zázemí. Cílem tohoto článku není přinést další...